Další zaměstnanci IKEA ve stávce: Na Novém Zélandu proběhla historicky první stávka
Nejdříve osm měsíců vyjednávání, potom protest před obchodním domem a nakonec celodenní stávka. Zaměstnanci IKEA v novozélandském Aucklandu se rozhodli postavit za své pracovní podmínky a požadují spravedlivější odměňování, příplatky za víkendovou práci i větší respekt k zaměstnancům a jejich odborům.
První obchodní dům IKEA na Novém Zélandu otevřel své dveře 4. prosince 2025 v aucklandské čtvrti Mount Wellington. Společnost vstupovala na nový trh s velkými očekáváními a také s pověstí zaměstnavatele, který nabízí nadstandardní pracovní podmínky. Při otevření zaměstnávala přibližně 500 lidí. Zájem o práci byl obrovský – podle tehdejších informací se o původních 500 pracovních míst ucházelo přibližně 25 000 zájemců.
Už v prvních měsících se však začaly objevovat neshody mezi zaměstnanci a vedením společnosti. Odborová organizace Workers First Union zahájila v únoru 2026 vyjednávání o první kolektivní dohodě. Cílem bylo dohodnout pravidla odměňování, pracovní podmínky a další zaměstnanecké jistoty. Jednání se ale protahovala a ani po osmi měsících se nepodařilo najít shodu v zásadních otázkách. Zaměstnanci proto začali zvažovat další kroky.
Jedním z hlavních sporných bodů se stala víkendová práce a příplatky za ní.
Na Novém Zélandu totiž obecně neexistuje zákonná povinnost vyplácet zaměstnancům zvláštní příplatky za práci v sobotu a v neděli. Jejich výše závisí především na dohodě mezi zaměstnavatelem a zaměstnanci. Situace je přitom jiná v sousední Austrálii, kde jsou příplatky za víkendovou práci součástí závazných pravidel pro řadu zaměstnanců v maloobchodě. A právě na tento rozdíl novozélandské odbory upozorňují. IKEA podle nich v Austrálii vyplácí za víkendovou práci výrazně vyšší sazby, zatímco na Novém Zélandu je odmítá zavést.
Workers First Union požaduje, aby zaměstnanci dostávali za víkendovou práci příplatky ve výší 50 % běžné hodinové mzdy. Odbory přitom upozorňují, že ani takový požadavek nedosahuje úrovně příplatků, které mají zaměstnanci IKEA v Austrálii, kde mohou víkendové sazby dosahovat až dvojnásobku běžné mzdy. Podle odborů není spravedlivé, aby zaměstnanci stejné mezinárodní společnosti měli tak rozdílné podmínky pouze proto, že pracují v jiné zemi.
Dalším problémem je samotné zvyšování mezd.
Odbory odmítly nabídku společnosti, která podle nich nedosahovala ani úrovně inflace. V praxi by tak zaměstnanci navzdory případnému nominálnímu zvýšení mohli mít nižší kupní sílu než v předchozím roce.
Mezi další požadavky patří:
příspěvek zaměstnavatele na pojištění zaměstnanců,
možnost čerpání individuálního volna podle dohodnutých pravidel,
možnost odborů seznamovat nové zaměstnance s jejich právy a činností odborové organizace,
spravedlivější mzdové podmínky a odpovídající ocenění práce.
O tom, že zaměstnanci situaci vnímají vážně, svědčí také výsledek odborového hlasování. Pro uskutečnění stávky se vyslovilo 95 % hlasujících členů odborové organizace.
První protest se uskutečnil v sobotu 24. října 2026. Zaměstnanci přerušili práci na čtyři hodiny, od 12 do 16 hodin, a před obchodním domem uspořádali protestní shromáždění. Podle reportáží z místa se první akce fyzicky zúčastnilo více než 50 zaměstnanců. Protože se ani poté nepodařilo dosáhnout dohody, odbory přistoupily k dalšímu kroku.
Na neděli 1. listopadu byla vyhlášena celodenní stávka. Podle Workers First Union se do odborové organizace zapojilo přibližně 300 ze zhruba 400 zaměstnanců obchodního domu. Právě takto silná členská základna umožnila odborům postupovat jednotně a zvýšit tlak na zaměstnavatele.
Protest před obchodním domem doprovázelo také společné setkání zaměstnanců, grilování a tradiční maorský tanec haka. Ten je známým symbolem síly, jednoty a odhodlání. Zaměstnanci jím chtěli vyjádřit, že za svými požadavky stojí společně.
Nejde jen o peníze. Zaměstnanci upozorňují také na pracovní prostředí
Během vyjednávání se objevily také otázky týkající se atmosféry na pracovišti a odchodů zaměstnanců. Jedna z členek vyjednávacího týmu, Sally Huang, upozornila, že od posledního kola vyjednávání odešli z jejího týmu čtyři lidé, včetně ní samotné a vedoucího oddělení. Podle jejího vyjádření měl obchodní dům při otevření více než 500 zaměstnanců, zatímco v době vyjednávání jich bylo přibližně 400. Zaměstnanci zároveň poukazovali na další problémy, včetně pracovních podmínek, bezpečnosti práce a přístupu některých vedoucích pracovníků.
Jejich poselství je poměrně jasné: dobré pracovní podmínky nejsou jen otázkou výše výplaty. Patří k nim také respekt, bezpečnost, možnost ozvat se při problémech a pocit, že si zaměstnavatel práce svých lidí skutečně váží.
Co na to IKEA?
Společnost IKEA prezentuje svůj cíl jako dosažení spravedlivé a udržitelné kolektivní dohody, která ocení přínos zaměstnanců. V reakci na kritiku poukazuje také na již existující zaměstnanecké výhody. Mezi ně patří například pět týdnů dovolené, rodičovské volno, dotované stravování a podpora veřejné dopravy.
To jsou bezpochyby benefity, které mají svou hodnotu. Podle odborů ale nemohou nahradit řešení konkrétních požadavků, které zaměstnanci předložili při kolektivním vyjednávání.
Podstatou sporu tak není popírání všech pozitivních stránek zaměstnaneckých podmínek IKEA. Jde především o to, že zaměstnanci chtějí mít možnost vyjednat si další zlepšení a spravedlivé podmínky pro svou práci.
Případ zaměstnanců na Novém Zélandu nezůstal bez odezvy ani za hranicemi země.
Dne 6. listopadu 2026 zveřejnila mezinárodní odborová organizace UNI Global Union své stanovisko, ve kterém vyjádřila Workers First Union a zaměstnancům IKEA podporu. UNI zdůraznila, že zaměstnanci mají právo organizovat se, společně vyjednávat a využívat kolektivní akce k dosažení lepších pracovních podmínek.
Mathias Bolton z UNI Global Union upozornil na důležitou věc: zaměstnanci jsou těmi, kdo umožňují každodenní fungování obchodních domů, a jejich práce, čas i nasazení si zaslouží odpovídající uznání. Závazek mezinárodní společnosti ke spravedlivému zacházení se zaměstnanci by podle něj neměl končit na státních hranicích. UNI proto vyzvala IKEA, aby konstruktivně pokračovala ve vyjednávání s Workers First Union a pomohla dosáhnout spravedlivé kolektivní dohody.