Novela zákoníku práce: Přinese větší transparentnost odměňování?
Kolik má stát vaše práce? A proč dva lidé na stejné pozici dostávají rozdílnou mzdu?
Právě na tyto otázky má odpovědět připravovaná novela zákoníku práce, která do českého práva zavádí pravidla transparentního odměňování podle evropské směrnice.
Mzdu budete znát ještě před nástupem
Jednou z největších novinek je větší otevřenost už při náboru. Zaměstnavatel bude muset uchazeče včas informovat o počáteční výši mzdy nebo o jejím rozpětí. Zaměstnanec tak nebude muset čekat až na podpis smlouvy, aby zjistil, za jakých finančních podmínek práci přijímá.
Bohužel to neznamená povinnost uvádět mzdu přímo v pracovním inzerátu. Tato změna z novely po tlaku zaměstnavatelů vypadla. Podstatné bude, aby uchazeč dostal informace včas před uzavřením pracovního poměru a mohl se podle nich rozhodnout, zda nabídku přijme.
Konec otázky: "Kolik jste brali v minulé práci?"
Nová pravidla mají také zabránit tomu, aby se výše nové mzdy odvíjela od toho, kolik zaměstnanec vydělával u předchozího zaměstnavatele. Zaměstnavatelé proto nemají mít možnost po uchazečích požadovat informace o jejich předchozí mzdové historii.
Větší přehled o tom, jak jsou odměňováni kolegové
Zaměstnanec má získat právo požádat o informace o průměrné úrovni odměňování zaměstnanců, kteří vykonávají stejnou nebo srovnatelnou práci. Nepůjde o seznam výplat konkrétních lidí. Smyslem je umožnit zaměstnanci zjistit, zda se jeho odměňování výrazně neliší od ostatních a zda pro případný rozdíl existuje objektivní důvod. Pokud by však hrozilo, že takové údaje nelze zveřejnit (například když na dané pozici pracují pouze dva zaměstnanci), může zaměstnavatel informace sdílet s odborovou organizací, která posoudí zde je odměňování spravedlivé.
Netýká se to jen základní mzdy
Transparentnost se nebude týkat pouze základní mzdy. Do odměňování mohou spadat také další peněžitá a penězi ocenitelná plnění – například bonusy, příplatky a další složky odměny či benefity.
Důležité proto bude sledovat nejen to, jakou má člověk základní mzdu, ale také podle jakých pravidel získává jednotlivé bonusy, příplatky a další plnění.
Co když zjistím, že kolega dostává víc?
Samotný rozdíl ve mzdě ještě automaticky neznamená, že zaměstnavatel porušuje zákon. Lidé mohou mít odlišnou mzdu například kvůli rozdílné praxi, zkušenostem, odpovědnosti, výkonu nebo jiným objektivním kritériím.
Pokud ale zaměstnanec zjistí, že vykonává stejnou práci nebo práci stejné hodnoty jako kolega, přesto dostává méně a zaměstnavatel pro tento rozdíl nemá objektivní a nediskriminační důvod, může se proti takovému postupu bránit.
Prvním krokem je požádat zaměstnavatele o vysvětlení rozdílu a využít právo na informace o systému odměňování a průměrné úrovni odměňování srovnatelných zaměstnanců. Pokud vysvětlení není přesvědčivé, může zaměstnanec požádat o nápravu a obrátit se také na odborovou organizaci nebo na inspektorát práce.
V případě skutečného porušení práva na rovné odměňování může být možné domáhat se svých práv také soudní cestou, včetně doplacení rozdílu v odměně a případně dalších nároků podle konkrétní situace. MPSV přitom výslovně uvádí zvýšení vymahatelnosti práva na rovnou odměnu jako jeden z hlavních cílů připravované úpravy.
Je ale důležité postupovat podle konkrétní situace. Rozdíl ve mzdě totiž sám o sobě není důkazem diskriminace – rozhodující je, zda jde o stejnou práci nebo práci stejné hodnoty a zda pro rozdílné odměňování existuje objektivní a legitimní důvod.
Kdy změny začnou platit?
Evropská směrnice měla být do českého práva převedena do 7. června 2026. Česká legislativa tento termín nestihla. Aktuální návrh počítá s účinností základních pravidel od 1. ledna 2027, zatímco některé další povinnosti pro větší zaměstnavatele budou nabíhat postupně v následujících letech.